Realitní slovník

  • 0

Realitní slovník

Category : zpravodajství

Slovník základních realitních pojmů, se kterými se můžete setkat.

 

Nemovitost
pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem. (Občanský zákoník)

Nebytový prostor
místnost či soubor místností kolaudovaný jako nebytový prostor, určený k jinému využití než pro potřeby bydlení, nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu.

Byt
místnost nebo soubor místností (podle rozhodnutí stavebního úřadu – kolaudaci) určených svým stavebním, technickým a funkčním uspořádáním k trvalému bydlení.

Byt ve vlastnictví
byt vyčleněný jako jednotka podle zákona o vlastnictví bytů, která je zapsaná v katastru nemovitostí.

Družstevní byt
byt, který je ve vlastnictví družstva, ke kterému má člen družstva v rámci práv a povinností spojených s členstvím v družstvu právo nájmu.

Obytná místnost
je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2.

Rodinný dům
je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše 2NP (nadzemní podlaží), 1PP (podzemní podlaží) a podkroví.

Budova
je nadzemní trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Bytový dům
je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení.

Dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví
budova, která je na základě prohlášení vlastníka domu rozčleněna na samostatné bytové a nebytové jednotky (zákon o vlastnictví bytů), kde jsou vyčleněny společné části domu a určen spoluvlastnický podíl vlastníků jednotek na společných částech domu, pozemku, střechy popř. výtahu. Bytové a nebytové jednotky jsou samostatně vedeny na listu vlastnictví.

Zemědělská stavba
je stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby.

Rekreační chata
stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m2, může být podsklepená a může mít nejvýše 1NP a podkroví.

Zahrádkářská chata
stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 25 m2, může být podsklepená a může mít nejvýše 1NP a podkroví.

Stavba ubytovacího zařízení
je stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené; ubytovacím zařízením není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle požadavku na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami.

1. hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací); hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd,

2. motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd,

3. penzion je ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a člení se do čtyř tříd,

4. ostatní ubytovací zařízení jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovů), popřípadě kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování.

Katastr nemovitostí
úřad, který zapisuje a eviduje údaje o nemovitostech, obsahující jejich soupis a popis, geometrické a polohové určení. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Předmětem katastru nemovitostí jsou všechny pozemky, vybrané nadzemní budovy spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.

Prohlášení vlastníka
jednostranný právní úkon vlastníka domu, vložený do katastru nemovitostí, kterým se v domě vyčleňují jednotky (zákon o vlastnictví bytů), kde jsou dále vyčleněny společné části domu a určen spoluvlastnický podíl vlastníků jednotek na společných částech domu, pozemku, střechy popř. výtahu. Bytové a nebytové jednotky jsou samostatně vedeny na listu vlastnictví.

Katastrální mapa
polohopisná mapa velkého měřítka (do 1 : 5 000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Budovy se v katastrální mapě zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu, pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic a označují se parcelními čísly.

Katastrální území
místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí.

List vlastnictví (LV)
veřejná listina, vydaná katastrálním úřadem, která osvědčuje (vedle kupní smlouvy) vlastnictví k nemovitosti. Na této listině jsou zapsány údaje např. katastrální území, část obce, katastrální úřad, vlastník nemovitosti, číslo popisné popř. evidenční stavby, parcelní číslo pozemku, druh pozemku atd. Jsou zde i další údaje důležité pro vlastnictví nemovitosti, zejména o věcných břemenech a dalších omezeních vlastnických práv a o nabývacích titulech k nemovitosti.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí
žádost prodávajícího a kupujícího, převádějícího a nabyvatele, směřovaná katastrálnímu úřadu, aby na základě uzavřené smlouvy zahájil řízení o povolení zápisu vkladu práva do katastru nemovitostí.

Podílové spoluvlastnictví
více vlastníků nemovitosti, kde každý z nich má ideální podíl.

Společné jmění manželů (SJM)
majetek nabytý některým z manželů nebo obou za trvání manželství, který manželé vlastní každý jednou polovinou, s výjimkou majetku získaného dědictvím, darem, z restitucí, věci osobní povahy nebo majetek nabytý jedním z manželů v součinnosti se smluvním ujednáním sepsaným mezi manželi, který upravuje práva k majetku nabytého za trvání manželství a tento majetek je považován za majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.

Plomba
zapsané právní vztahy a další práva uvedená na listu vlastnictví jsou dotčeny změnou právních vztahů, jsou vyznačeny písmenem „P“ před označením nemovitosti v oddíle BLV.

Věcné břemeno
omezuje práva vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat.

Zástavní právo
vzniká na základě smlouvy a slouží k zajištění pohledávky (např. hypotečního úvěru). V případě nesplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy (např. splátky) je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené (např. Nemovitosti).

Vklad do KN
druh zápisu práva k nemovitosti, na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí.

Nabývací titul
listina, na základě které osoba nabyla vlastnické právo k nemovitosti (kupní smlouva, smlouva o převodu, dědická smlouva, darovací smlouva atd.)

Podlahová plocha 
bytu je plocha všech místností bytu včetně místností, které tvoří příslušenství bytu, a podlahová plocha nebytového prostoru je plocha všech místností nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru.

Součástí věci 
je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

Příslušenstvím věci
jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.

Kolaudace
rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, že objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy, a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.

Podnájem
na základě podnájemní smlouvy a se souhlasem pronajímatele nájemce přenechává za úplatu podnájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. u družstevního bytu).

Pronájem
na základě nájemní smlouvy pronajímatel přenechává za úplatu nájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. u bytu v osobním vlastnictví).

Mezanin a mezonet
mezanin je název pro podlaží mezi přízemím a 1.patrem a mezonet je název pro byt ve dvou a více úrovních.

Pozemek
se rozumí individualizovaná část zemského povrchu, bez ohledu na substrát (zemědělská půda, zastavěná plocha, vodní toky apod.) a je to část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo katastrálního území, hranicí vlastnickou, držby, druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemku.

Druhy pozemků
zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy, zahrady, orné půdy, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny), zemědělské pozemky, lesní pozemky, vodní plochy.

Parcela
je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.

Parcela pozemková
Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou.

Parcela stavební
Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří.

Parcelní číslo
je číslo, kterým je označena parcela v katastrálním území. Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla a z čísla po oddělení. Parcely se v každém katastrálním území označují čísly buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)
mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, územní celek se stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným označením, který vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. Číslice 1 = příslušnost ke klimatickému regionu; 2 a 3 = příslušnost k určité hlavní půdní jednotce; 4 = kombinace svažitosti pozemku a jeho orientace ke světovým stranám; 5 = kombinace hloubky a tvarovosti půdního profilu.

Sítě technického vybavení
jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle účelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační.

Intravilán
část území obce, v níž je soustředěna zástavba. Ohraničení intravilánu není předmětem zobrazení v katastrální mapě a spadají do něj obvykle i pozemky určené k zastavění. Jako intravilán se v praxi označuje i současně zastavěné území obce.

Extravilán
nezastavěná část území obce, nacházející se mimo intravilán.

Geometrický plán
technický podklad a neoddělitelná součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy.

Snímek katastrální mapy
obraz katastrální mapy pořízený ručně, reprograficky nebo počítačově, jež je veřejnou listinou.

Popisné číslo
číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova trvalého charakteru, která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným (červené číslo).

Orientační číslo a evidenční číslo
číslo objektu usnadňující orientaci v ulici apod. (modré číslo) a číslo objektu, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k občasnému bydlení a nejsou označeny popisným číslem (zahradní domky, rekreační objekty apod.).

Hypoteční úvěr (neboli hypotéka)
je úvěr určený fyzickým i právnickým osobám. Vždy musí být zajištěný zástavním právem k nemovitosti na území ČR. Obvykle se jako zástava využívá financovaná nemovitost, ale není to podmínkou, ručit lze i objektem jiným. Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů:

1. účelová hypotéka, která je striktně vázaná na investici do nemovitosti
2. neúčelová hypotéka, tzv. americká hypotéka – úvěr lze použít na cokoli.

Depozitum
vklad v peněžním ústavu.

Dokumentární akreditiv
standardní bankovní produkt zajišťující prodávajícím obdržení kupní ceny a kupujícím zaplacení kupní ceny tehdy, až prodávající splní povinnosti uvedené v akreditivu.

Stavební úvěr
překlenovací úvěr poskytnutý na zahájení a dokončení stavby, zajištěný zástavním právem k pozemku a pojistkou, který po dokončení a kolaudaci stavby je splácen z řádného hypotečního úvěru jištěným dokončenou stavbou a pozemkem.

Úmor 
částka, kterou se splácí celkový dluh.

Úroková míra (p.a.)
vyjadřuje podíl úroku a zapůjčené částky v procentech za jeden rok.

Jistina, úvěrová jistina
nominální částka poskytnutého úvěru.

Úvěrový příslib
písemný závazek banky, že klientovi za splnění dohodnutých podmínek poskytne v budoucnu úvěr.

Fixní úroková sazba
sazba stanovená jako neměnná během celého úvěrového vztahu nebo na předem dohodnutý časový úsek (většinou na 1, 3, 5 nebo 10 let).

Anuita
pravidelná splátka k úhradě dlouhodobého dluhu, skládající se z pevně stanovené vlastní splátky dluhu a úroků; mění se pouze její vnitřní struktura a v průběhu splácení klesá v anuitní splátce podíl úhrady úroků a roste podíl úhrady jistiny. U družstevních bytů je to částka na splácení nízkoprocentního úvěru, který družstvo splácí při výstavbě nebo odkupu domu.

Kupní smlouva
smlouva mezi prodávajícím a kupujícím za účelem koupě. Musí mít pro koupi nemovitostí písemnou formu a musí obsahovat identifikaci prodávajícího, kupujícího, předmět koupě a kupní cenu.

Smlouva o převodu
smlouva mezi převádějícím a nabyvatelem za účelem převodu, nabytí. Pro nemovitosti musí mít písemnou formu a musí obsahovat identifikaci převádějícího, nabyvatele a předmět převodu. Používá se např. ve formě dohody u převodu práv a povinností spojených se členstvím v družstvu a právu nájmu k bytu nebo i smlouvy o bezúplatném převodu (kupní smlouva musí obsahovat kupní cenu).

Nájemní smlouva
smlouva, kterou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji ve sjednané době užíval.

Zůstavitel
zemřelá osoba, jež zanechala majetek, který se v rámci dědického řízení dědí.

Vydražitel
je účastník dražby, jemuž byl udělen příklep licitátorem. Pokud splní podmínky stanovené dražební vyhláškou, může na vydražitele přejít vlastnické právo k předmětu dražby.

Dražba
veřejný prodej, při němž se nabízí věc ke koupi většímu počtu osob. Tato věc je prodána udělením příklepu tomu, kdo nabídne více, jestliže se současně zaváže, že splní podmínky pro tento prodej stanovené.

Dražba dobrovolná
je prováděna na návrh vlastníka předmětu dražby (movité, nemovité věci atd.). Vlastníkem může být o oprávněná osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit na základě zmocnění podle zvláštního právního předpisu, takže navrhovatelem dražby může být i likvidátor nebo správce konkursní podstaty.

Dražba nedobrovolná
je prováděna na návrh dražebního věřitele. Dražebními věřiteli jsou dle zákona věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, omezením převodu nemovitostí nebo právem zadržovacím. Dražba je prováděna i v případě, že pohledávka dražebního věřitele není potvrzena pravomocným soudním rozhodnutím.

Dražební jistota/jistina
podmínkou účasti dražby je složení peněžních prostředků nebo bankovní záruky, jejíž výši a termín, do kterého musí být složena dražebníkovi, stanoví dražební vyhláška. Nevydraží-li účastník dražby předmět dražby, je dražebník povinen dražební jistotu bez zbytečného odkladu vrátit účastníkovi.

Dražební vyhláška
vyhláška, na základě které dražebník vyhlásí konání dražby, v níž je uvedeno kdo je dražebníkem, datum a místo konání dražby, popis předmětu dražby, o jakou dražbu se jedná, datum a místo konání prohlídek, nejnižší podání, minimální příhoz, výši, způsob uhrazení ceny dosažené vydražením, lhůtu pro složení dražební jistoty, podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli.

Dražebník
dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v živnostenském rejstříku, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo také příslušný orgán státní správy.