Author Archives: Aleš Chmelík

  • -

Odklad prokázání odbornosti realitního zprostředkování

Category : zpravodajství

Vláda ČR dnes schválila návrh novely realitního zákona, který by prodloužil dobu pro prokázání odbornosti nutné pro další podnikání, jak to ukládá zákon o realitním zprostředkování.

Splnění této podmínky by se posunulo z 3. září 2020 na 3. ledna 2021. MMR předpokládá, že ve druhé polovině roku 2020 bude již možno zkoušky, které jsou aktuálně pozastavené, znovu provozovat.

Profese realitních zprostředkovatelů se v současné době dostala do dvojnásobně složité situace. Nouzový stav komplikuje situaci nejen v omezení podnikání jako takového, kdy obchody téměř stagnují, ale mnohým makléřům zakrátko znemožní splnit podmínku provozování této živnosti. Nebudou totiž moci absolvovat zkoušku profesní kvalifikace ve lhůtě dané zákonem, a tím prokázat odbornost nutnou pro další podnikání. Chceme jim tímto pomoci, aby se v současné nelehké situaci nemuseli zbytečně ještě více stresovat,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Návrh bude tento týden projednán ve zkráceném jednání ještě Poslaneckou sněmovnou a posléze Senátem tak, aby byla novela zákona účinná již v průběhu měsíce dubna.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR


 


  • -

Obavy z koronaviru již ovlivnily důvěru v ekonomiku

Category : zpravodajství

Celková důvěra v ekonomiku se meziměsíčně snížila.

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, oproti únoru poklesl o 3,2 bodu na hodnotu 94,4. Indikátor důvěry podnikatelů se rovněž snížil o 3,2 bodu na hodnotu 93,1. Indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,6 bodu na hodnotu 100,5.  Ve srovnání  s březnem loňského roku jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů nižší.

Důvěra podnikatelů v odvětví průmyslu se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 4,2 bodu na hodnotu 88,6, což byla nejnižší hodnota od června 2013. Hodnocení současné celkové poptávky se téměř nezměnilo. Stav zásob hotových výrobků se meziměsíčně snížil. Podnikatelé očekávají pro období příštích tří měsíců výrazné snížení tempa růstu výrobní činnosti. Očekávání vývoje ekonomické situace firem v průmyslu pro období nejen příštích tří, ale i šesti měsíců, jsou oproti únoru horší. V meziročním srovnání je důvěra v průmyslu nižší.

V odvětví stavebnictví se důvěra podnikatelů meziměsíčně nezměnila. Indikátor důvěry zůstal na hodnotě 119,0. Hodnocení poptávky po stavebních pracích se oproti únoru téměř nezměnilo. Očekávání zaměstnanosti jsou přibližně stejná jako minulý měsíc. Meziročně je důvěra ve stavebnictví nižší.

Důvěra podnikatelů v odvětví obchodu se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 2,3 bodu na hodnotu 99,8. Hodnocení celkové ekonomické situace se oproti únoru zvýšilo. Stav zásob zboží na skladech se nezměnil. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro období nejen příštích tří, ale i šesti, měsíců jsou výrazně nižší. V meziročním srovnání je ale důvěra v obchodě vyšší.

Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se důvěra podnikatelů meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 2,5 bodu na hodnotu 94,2, nejnižší hodnotu od května 2014. Hodnocení celkové ekonomické situace se oproti minulému měsíci nezměnilo. Hodnocení současné celkové poptávky po službách se zvýšilo. Očekávání poptávky pro období příštích tří měsíců jsou v meziměsíčním srovnání výrazně nižší. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace podniků v odvětvích služeb jsou pro období nejen příštích tří, ale i šesti měsíců, meziměsíčně výrazně nižší. Meziročně je důvěra ve vybraných službách také nižší.

Mezi spotřebiteli se v březnu důvěra v ekonomiku meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 3,6 bodu na hodnotu 100,5. Z aktuálního šetření mezi spotřebiteli vyplynulo, že se pro období příštích dvanácti měsíců výrazně zvýšily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se meziměsíčně také zvýšily. Úmysl spořit se mírně snížil. Obavy z růstu nezaměstnanosti se téměř nezměnily. Obavy z růstu cen se ve srovnání s únorem rovněž téměř nezměnily. V meziročním srovnání je důvěra spotřebitelů nižší.

Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů probíhal v období od 1. do 17. března, za spotřebitelskou část od 1. do 16. března. Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů jsou proto v dynamicky se vyvíjející situaci v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru v publikovaných datech zachyceny pouze částečně.

Dřívější zveřejnění této informace oproti původně plánovanému termínu bylo možné i díky tomu, že respondenti z podnikatelské sféry dodali potřebné podklady včas a v obvyklém rozsahu, přičemž část z nich již čelila prvním dopadům mimořádných opatření. Jejich úsilí si vážíme a tímto bychom jim rádi poděkovali.

Zdroj: Český statistický úřad


 


  • -

Loňská stavební produkce v ČR byla mírně nad úrovní EU

Category : zpravodajství

Stavební produkce vzrostla v roce 2019 meziročně o 2,6 %, což je mírně nad úrovní EU jako celku.

Většina států zaznamenala v loňském roce růst stavební produkce, pokles se projevil pouze na Slovensku a ve Španělsku.

Stavební produkce v Evropské unii loni navázala na úspěchy z předchozích let a meziročně vzrostla o 2,4 % pro EU27. Převážná většina států zaznamenala meziroční růsty stavební produkce, pokles se projevil pouze na Slovensku (meziročně -3,3 %) a ve Španělsku (‑2,4 %). „Výkon stavebnictví v České republice se pohyboval mírně nad úrovní EU, index stavební produkce vzrostl o 2,6 %. Stavební produkce v Německu, Polsku a Rakousku rostla rychleji než u nás,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Růst stavební produkce táhlo v Evropě spíše inženýrské stavitelství, za EU27 meziročně vzrostlo o 3,4 %. Česká republika, Rakousko a Německo si připsaly vyšší růsty než průměr EU, naopak Slovensko a Polsko po předchozích vysokých růstech v inženýrské výstavbě zaznamenaly pokles. Pozemní stavitelství rostlo v roce 2019 v EU27 o 2,5 % a v této oblasti byl výkon České republiky nepatrně pod průměrnou úrovní (+2,1 %). Také na Slovensku rostla pozemní výstavba pomaleji (+0,5 %). Rychleji než v EU jako celku rostlo pozemní stavitelství v Německu, Rakousku a především v Polsku, které dosáhlo až na dvouciferný růst.

Zdroj: Český statistický úřad. Aktuální data o vývoji stavební produkce v Evropě naleznete na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/sta_cr


 


  • -

Růst cen nemovitostí nezpomaluje

Category : zpravodajství

Téma růstu cen nemovitostí je v Česku stále aktuální. Zvláště ve velkých městech se byty stávají pro většinu zájemců nedostupnými. Vývoj indexu cen nemovitostí (HPI) zatím nenaznačuje, že by mělo dojít k výraznější změně.

Ceny nemovitostí se ve 3. čtvrtletí 2019 zvyšovaly ve většině zemí EU.

Podle nejnovějších údajů Eurostatu se ČR stále drží mezi zeměmi, kde nemovitosti ve 3. čtvrtletí 2019 zdražovaly nejrychleji – meziročně i mezičtvrtletně. Tempo sice nedosahuje dvouciferných hodnot jako v roce 2017 (tehdy byla ČR v čele žebříčku), přesto je meziroční navýšení velmi vysoké (8,6 %).

(Tabulka za 3. Q 2019, zdroj ČSU)

Ceny rostou rychleji v nových členských zemích

Průměrný meziroční přírůstek cen nemovitostí v EU ve 3. čtvrtletí činil 4,1 % a růst se ve srovnání s rokem 2018 mírně snížil. K největšímu navýšení došlo v Lotyšsku (13,5 %), na Slovensku (11,5 %) a v Lucembursku (11,3 %). Podle zpráv o zdražování bydlení se v Lotyšsku i na Slovensku odehrává scénář známý v Česku – dlouhotrvající období ekonomického růstu zvyšuje poptávku po nemovitostech, zejména v metropolitní oblasti, nabídka však nedokáže dostatečně rychle reagovat. V metropoli přibývá nových nemovitostí pomalu a již dokončené projekty developeři „pouštějí“ na trh po částech. Jak je vidět na českém příkladu, prudký cenový růst se postupně přelije i do oblastí mimo hlavní město, což může způsobovat problémy nízko­příjmovým skupinám obyvatel.

V současnosti rostou ceny nemovitostí rychleji v zemích, které do EU vstoupily po roce 2000. Meziročního přírůstku nad průměrem EU dosáhlo 11 z novějších členů. Pod průměrem se umístily jen Rumunsko (3,9 %) a Kypr (2,3 %). Ve 3. čtvrtletí nakonec meziročně vzrostl HPI ve všech zemích EU. Nejméně to bylo v Itálii (0,4 %, první meziroční přírůstek od 4. kvartálu 2016). Poměrně výrazně loni zpomalil meziroční růst HPI ve Velké Británii (ve 3. čtvrtletí dosáhl 1,1 %). Nízká dynamika naopak přetrvává ve Finsku (1,2 %).

Zdroj: Český statistický úřad


 


  • -

Rok 2019 byl pro stavebnictví úspěšný

Category : zpravodajství

Stavební produkce vzrostla v roce 2019 meziročně o 2,3 % a jednalo se již o třetí rok růstu. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství a vývoj v oblasti hodnoty stavebních povolení a zakázek dává naději také do roku 2020. Dařilo se též bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování.

Stavební produkce loni navázala na úspěchy z předchozích let a reálně meziročně vzrostla o 2,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 2,0 % a k celkovému růstu přispěla 1,4 procentního bodu. Inženýrské stavitelství zaznamenalo o něco rychlejší růst, o 3,4 %, ale příspěvek byl s ohledem na menší váhu pouze +0,9 procentního bodu. „Podle dosud známých statistických údajů můžeme předpokládat, že objem stavebních prací se za rok 2019 bude pohybovat kolem 550 mld. korun v běžných cenách,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Naději na příznivý vývoj dává statistika stavebních povolení. Jejich orientační hodnota dosáhla loni 414,3 mld. Kč a meziroční růst o 15,7 % byl již pátým v řadě. Dařilo se nové výstavbě i změnám dokončených staveb ve všech kategoriích. „Nejvíce k růstu orientační hodnoty stavebních povolení přispěla nová výstavba bytových budov a opravy dopravní infrastruktury,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Trendu orientační hodnoty stavebních povolení odpovídal také vývoj stavebních zakázek. Celková hodnota nových zakázek uzavřených v roce 2019 činila 248,5 mld. a meziročně díky inženýrským stavbám vzrostla o 5,3 % Kč. Nové zakázky v pozemním stavitelství zaznamenaly stagnaci, což lze s přihlédnutím k vysoké základně z předchozích let hodnotit kladně.

V roce 2019 byla zahájena výstavba 38 677 bytů, což oproti roku 2018 představuje růst o 16,8 %. Jednalo se o již šestý růst v řadě, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká. Většinu zahájených bytů tvoří byty v rodinných domech a realizují se převážně mimo hlavní město. V Praze se uplatňují především byty v bytových domech a v roce 2019 se jich zahájilo meziročně dvakrát více. „Dokončování bytové výstavby aktuálně těží z vysokého zahajování v minulých letech. V roce 2019 počet dokončených bytů přesáhl 36 tisíc a přiblížil se hodnotám z období konjunkturních let, kdy bylo dokončováno řádově kolem 40 tisíc bytů, uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Zdroj: Český statistický úřad


 


  • -

Ceny bydlení v Evropě na vzestupu

Category : zpravodajství

Reality a bydlení – Platby za bydlení představují čtvrtinu celkových výdajů evropských domácností. Největší podíl tvořily v roce 2018 ve Finsku, Dánsku a na Slovensku, nejnižší pak na Maltě. Značnou část rodinného rozpočtu ukrajují i Čechům. Nejvyšší růst cen bydlení pocítily v posledních letech domácnosti ve Finsku a Nizozemsku.

V roce 2018 utratily domácnosti v Evropské unii téměř 2,1 bilionu eur za bydlení a energie. To představuje 24,0 % jejich celkových spotřebních výdajů, tedy největší skupinu výdajů evropských domácností. Další v pořadí byly položky doprava (13,2 %), potraviny a nealkoholické nápoje (12,1 %), rekreace a kultura (9,1 %) a restaurace a hotely (8,7 %). Zbývající položky představovaly nábytek, vybavení domácnosti a věci pro běžnou údržbu domácnosti (5,4 %), oděvy a obuv (4,7 %), alkoholické nápoje, tabák a narkotika a dále zdraví (shodně 3,9 %), komunikace (2,3 %), vzdělávání (1,2 %) a ostatní (11,4 %).

Nejvíce na bydlení vydávají Finové, Dánové a Slováci

Ve velké většině členských států EU představuje nejvýznamnější skupinu výdajů domácností bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva. V roce 2018 byl tento podíl nejvyšší ve Finsku (28,5 %), Dánsku (28,1 %) a na Slovensku (27,7 %), dále ve Francii (26,3 %), Velké Británii (26,0 %), Švédsku (25,9 %) a Česku (25,2 %). Nejméně platili za své bydlení obyvatelé Malty (10,3 %), Litvy (15,0 %) a Kypru (15,1 %).

Rekordní nárůst výdajů za bydlení zaznamenali ve Finsku

Výdaje za bydlení a energie rostly v celé EU v posledním desetiletí ze všech hlavních skupin nejvíce. V roce 2008 tvořily 23,2 % celkových výdajů domácností, v roce 2018 pak 24,0 %. Celkově tedy vzrostly o 0,8 procentního bodu.

Nejvyšší nárůst zaznamenali statistici ve Finsku (o 4,8 procentního bodu). Dále následovaly Nizozemsko (+3,1 p. b.), Portugalsko (+2,7 p. b.), Bulharsko (+2,5 p. b.), Irsko a Španělsko (shodně +2,1 p. b.) a Lucembursko (+2,0 p. b.). V deseti členských státech došlo k poklesu, a to nejvíce na Slovensku (–2,9 p. b.). Za ním se umístily Maďarsko (–2,1 p. b.), Německo a Lotyšsko (–1,7 p. b.), Malta (–1,3 p. b.), Kypr (–1,0 p. b.), Polsko (–0,7 p. b.), Švédsko (–0,4 p. b.), Velká Británie (–0,3 p. b.) a Česko (–0,1 p. b.).

Zdroj: Český statistický úřad