Author Archives: firmamagnet

  • 0

Pozemek je dobrá investice

Category : zpravodajství

Nejčastější otázka investorů zní: Jaká je nejlepší investice do nemovitosti? Taková, u níž dochází k maximálnímu zhodnocení při současné minimalizaci rizika.

Jiným pohledem na vhodnost investice může být maximalizace výnosu, ale v této situaci předpokládejme, že investorovi jde skutečně o bezpečné uložení kapitálu do aktiva, u kterého lze předpokládat, že neztratí v budoucnu svoji hodnotu. Na takto položenou otázku mohou být různé odpovědi – některý poradce doporučí nákup malých bytů ve středu Prahy, jiný rodinný dům v atraktivní lokalitě. Nejčastěji se ale v odpovědi objeví  pozemek.

Z ekonomického hlediska je pozemek nereprodukovatelný přírodní zdroj jedinečný svojí polohou. Nabídka pozemků je jednou provždy dána jejich výměrou a nelze ji dále měnit. Jediné, co dokážeme je do jisté míry ovlivnit, je kvalitativní stránka nabídky, tedy snaha o zvýšení (přidání) hodnoty k existujícímu pozemku. Způsoby, jak pozemek zhodnotit, jsou různé a liší se jak lokací, tak možností využití pozemku z technického, právního a komerčního hlediska. U zemědělské půdy to může být zlepšení bonity melioracemi, u lesního pozemku racionální výsadbou porostů, u stavebních pozemků je nejčastější změnou hodnoty změna územního plánu, ke zvýšení hodnoty přispěje i vybavení inženýrskými sítěmi apod.

Bezcenný pozemek prakticky neexistuje

Výhodou pozemků je i ta skutečnost, že až na naprosté výjimky typu bažin mimo souvislé osídlení neexistují bezcenné pozemky. I pozemek vedený územním plánem jako zeleň městská a krajinná má svoji hodnotu v tom, že svojí existencí prokazatelně zvyšuje hodnoty okolních stavebních pozemků, stačí porovnat prodejní cenu bytu s výhledem do parku a s výhledem do vnitro – bloku. Podle zkušeností z realitního trhu USA mají například pozemky pro stavbu rodinných domů s výhledem na jezero o třetinu vyšší hodnotu. Lze si potom představit velkého developera nebo obec, kteří budou investovat do změny bažiny na jezero, a touto investicí dokážou zvednout celou lokální cenovou hladinu. Cena pozemků se může změnit i bez přímé investice do vlastněného pozemku právě změnou jeho širších vztahů – vlivem nově vybudované komunikace, změnou územního plánu, vybudováním atraktivní a kvalitní zástavby v sousedství pozemku apod.

Pokud uvažujete o investici, tak pozemek je tou nejlepší variantou. Napište nám individuální poptávku na pozemek (lokalita, rozloha v m2 a orientační cena) a my vám pozemek dle vašich představ zajistíme. 


 


  • 0

Rizika prodeje nemovitosti

Category : zpravodajství

Inzerovat nemovitost v dnešní době není žádný problém. Spousta prodejců tak neváhá jednat na vlastní pěst a nabídne svou nemovitost bez účasti realitní kanceláře. Ušetří tak čas hledáním seriózní společnosti a především se nemusí dělit o utrženou částku. Inzerce je však jen část prodeje a majitel nabízené nemovitosti by se bez dostatečných zkušeností mohl spálit.

Lidé se zájmem o koupi nemovitosti jsou opatrní. Navíc si mají z čeho vybírat, tudíž se prodejce musí potýkat s vysokou konkurencí. Proto je prodej nemovitostí často obtížný a zdlouhavý. Někdy chyba v samotném začátku může způsobit ještě obtížnější průběh, než by tomu bylo v rukách kvalifikovaného makléře.

 

Nejčastější chyba při prodeji svépomocí je špatně zvolená cena.

Majitel sice většinou neopomene nastudování konkurenčních nabídek, ale přesto zkusí dát cenu vyšší. Úvaha, že cena jde kdykoliv snížit, může v budoucnu prodej výrazně zkomplikovat. Zájemce většinou první nabídka s přemrštěnou cenou odradí a pozdějšímu snižování nevěnují velkou pozornost. Časté snižování ceny také nepřidává na důvěryhodnosti. Špatně zvolená cena je jen jednou z mnoha chyb, která se v inzerátu může vyskytnout. Odradit potencionální zájemce může špatná kvalita fotografií i nevhodně stylizovaný popis.

Podání inzerátu je jen část procesu prodeje

V případě osobní schůzky se zájemcem, by měl prodejce zvládnout základní obchodní dovednosti. Většina kupujících je dobře připravena a má v hledáčku více nabídek. Sebemenší neprofesionalita může vzbudit pochybnosti, zda je nabídka důvěryhodná. Úskalím celého prodejního procesu se často stává řešení smluvních podmínek a financování. Minimálně v tomto bodu by prodejce měl vyhledat služby právníka. Bohužel nelze vždy očekávat férové jednání od kupujících.

Vidina ušetřených peněz na provizi je lákavá, ale každý majitel nemovitosti by měl zvážit, zda stojí za všechna rizika

Internet sice otevírá vrátka všem, kteří jsou lační po informacích, jak prodat nemovitost. Dokonce není těžké dohledat vzory smluv. Avšak dostatečné znalosti realitního trhu, obchodní dovednosti a zkušenosti jsou často klíčovými schopnostmi, které by prodejci neměli chybět.

 

Zdroj: realitycechy.cz


  • 0

Projektová dokumentace

Category : zpravodajství

Pro zpracování projektové dokumentace je zapotřebí získat „mnoho dat“. V následujícím textu najdete přehled všeho, co nelze opominout.

Pro zpracování projektové dokumentace jsou zapotřebí podklady a průzkumy vztahující se ke zjištění a hodnocení současného stavu území (zaměření, průzkum geotechnický, hydrogeologický apod.), krajiny (průzkum archeologický, životního prostředí) a případně průzkum existující stavby (stavebně historický, stavebně technický) v jednotlivých fázích životního cyklu stavby.

Pro zahájení projektových prací na návrh domu stavebník musí zabezpečit, případně pověřit projektanta nebo i jinou osobu, podklady a průzkumy pro projektování. Tyto podklady nejsou součástí základních výkonů projektanta a jsou hrazeny zvlášť.

 

Pro zpracování projektové dokumentace jsou nutné podklady:

  • územní plán, regulační plán;
  • místní vyhlášky, upravující požadavky na pozemky a stavby;
  • polohopisné a výškopisné zaměření pozemku a staveb nacházejících se na něm;
  • zaměření stávající inženýrské infrastruktury a potvrzení jejich správců;
  • možnost napojení na inženýrskou infrastrukturu;
  • možnost napojení na dopravní infrastrukturu;

Pro zpracování projektové dokumentace jsou nutné průzkumy:

  • geologický průzkum – pro stavby rodinných domů zpravidla vyplývá 1. geologická kategorie, která umožňuje využít geologický průzkum ze sousedních pozemků;
  • je-li v blízkosti svah, který by mohl ohrozit v budoucnu svou stabilitou pozemek a stavbu na něm – geologický průzkum ohrožujícího pozemku;
  • hydrogeologický zjišťující stav úrovně a kolísání hladiny spodní vody a její agresivitu;
  • radonový průzkum, případně výskyt jiných výronových plynů;
  • archeologický průzkum v místě s rizikem archeologického naleziště, které zajišťuje během výstavby archeologický ústav při zemních pracích. Financování tohoto průzkum u občanů hradí stát;
  • průzkum bludných proudů v případě jejich rizika.

Podklady pro zpracování dokumentace pro změnu stávající stavby nebo její odstranění:

  • pasportizace stavby;
  • zaměření stavby;
  • stavebně historický průzkum;
  • stavebně technický průzkum, včetně hodnocení nosné konstrukce;
  • biologický a mikrobiologický průzkum;
  • průzkum z hlediska výskytu azbestu;
  • průzkum a laboratorní výsledky z případného nebezpečí kontaminace nebezpečnými látkami;
  • průzkum výskytu vlhkosti ve stavbě a její příčiny;
  • průzkum degradace stavebních materiálů;
  • dendrologický průzkum.

 

Zdroj: portál bydlení

 


  • 0

Investice a možná rizika

Category : zpravodajství

Investovat peníze lze několika způsoby – do akcií, cenných papírů, zlata, diamantů, nemovitostí, atd. 

I když je v dnešní době mnoho komodit, do kterých je možné investovat, ne všechny jsou v konečném důsledku výdělečné. Koupě nemovitosti za účelem pronájmu zůstává přes všechny investiční trendy nejbezpečnějším způsobem uložení a zhodnocení financí. Podmínkou výnosnosti je však zvolení šikovné investiční strategie a především výběr správné nemovitosti.

Na tom, že je nákup komerční nemovitosti, činžovního domu či bytu k pronájmu výhodným, pohodlným a bezpečným způsobem, jak naložit s volnými finančními prostředky, se shodují finanční poradci, zkušení investoři i realitní makléři. Jasno v tom mají i Češi: podle průzkumů považují tři ze čtyř dotázaných právě nákup nemovitosti jako nejvýhodnější investiční cestu. Hlavním lákadlem každého investora je výnos. A právě nemovitosti ho přinášejí hned dvakrát. Zhodnocují se postupně stejně jako jiné komodity, ale zároveň pravidelně každý měsíc generují pravidelný příjem. S investičními nemovitostmi můžete dosáhnout mnohem vyššího výnosu než třeba se spořícími účty či termínovanými vklady.

Avšak i úspěch investice do nemovitosti ovlivňuje celá řada faktorů, například správný výběr nemovitosti, znalost pohybu a vývoje realitního trhu, výhodnost koupě, optimální podíl vlastních a cizích zdrojů na financování nebo třeba šťastná ruka při výběru nájemníka. Do hry tak vstupuje celá řada proměnných, které mohou při troše smůly proměnit sen o snadném přivýdělku v noční můru plnou byrokracie, právních a technických zádrhelů a potíží s neplatiči. Proto na realitním trhu vznikla nová služba nabízející kompletní poradenství a správu nemovitosti pod jednou střechou. Specializovaná společnost vám poskytne nezávislé poradenství z pohledu investičního výhledu, zhodnotí tržní ceny, vyhledá vhodnou nemovitost k nákupu dle individuálního zadání, prověří právní i technické aspekty nemovitosti, dohlédne na obchodní transakci a v případě zájmu také bude vykonávat kompletní správu tak, aby byly maximalizovány výnosy a minimalizována rizika.

Zvolení vhodného typu nemovitosti

Vybrat si vhodný typ nemovitosti je prvním důležitým krokem. Rozhodnutí by mělo být kvalifikované s ohledem na mnohé aspekty. Na rozdíl od nemovitosti, v níž plánujete sami bydlet, nehrají u investičních nemovitostí roli žádné emoce a osobní preference. Záleží jen na tom, aby byly vaše peníze dobře uloženy a zhodnoceny. Vhodná nemovitost by se měla vybírat nejen za základě záměru kupujícího, ale také například s ohledem na aktuální situaci na trhu. Zvlášť je třeba posoudit vhodný typ vlastnického vztahu, zda vybrat starší byt, novostavbu nebo investovat do hotelového apartmánu, v některém ze zahraničních resortů.

 

 


  • 0

Územní plán – II. část

Category : zpravodajství

ÚPn obsahuje ve vybraných funkčních plochách regulativy, stanovující max. míru využití území a min. podíl bydlení. Míra využití území je stanovena pro rozvojová území obytná, smíšená, zvláštní a pro území služeb a nerušící výroby.

 

Rozvojovým územím se rozumí:

– Výstavba v nezastavěném území (na zelené louce)
– Funkční transformace v území (změna funkčního využití stanovená územním   plánem)
– Kvalitativní transformace v území (změna charakteru zástavby při zachování funkčního využití)

1.2. Koeficient podlažních ploch (KPP)

Stanovuje max. míru využití území. Max. kapacitu funkční plochy vyjádřenou v m2 hrubé podlažní plochy pro celou funkční plochu se vypočítává vynásobením rozlohy funkční plochy v KPP. Koeficient podlažních ploch  je nepřekročitelný. Hrubá podlažní plochase pro tento účel vypočte součtem.

–  hrubých podležních ploch ve všech nadzemních podlažích (včetně ustupujících pater a započitatelné části podkroví ), vypočtených na základě vnějších rozměrů budovy v každém jednotlivém nadzemním podlaží nebo příslušné části,

–   části hrubých podlažních ploch podzemních podlaží využitých hlavní funkcí vypočtených na základě vnějších rozměrů budovy v každém jednotlivém podzemním podlaží

Maximální kapacita funkční plochy (m2 hrubé podlažní plochy) = KPP x rozloha funkční plochy (m2)

Stanovená max. kapacita funkční plochy se nesmí překročit. Tento způsob výpočtu poskytuje stavebnímu úřadu jistou míru volnosti při územním řízení a umožňuje mu diferencovat míru využití území i v rámci jednotlivých funkčních ploch v závislosti na konkrétních místních podmínkách. Zároveň však klade na příslušný stavební úřad zvýšené nároky na dokumentování stavu v území, protože nevyváženým povolováním zvýšené míry využití území může stavební úřad způsobit vyčerpání kapacity funkční plochy a tím i následnou nezastavitelnost zbývajících parcel.

KPP je v ÚPn HMP stanovena pro vybraná rozvojová území plochy kódem A-K

1.3. Koeficient zeleně (KZ)

Je koeficientem, stanovujícím min. podíl započitatelných ploch zeleně v území. Odvozuje se z KPP (koeficient podlažních ploch)a podlažnosti (po vypočtení zaokrouhlená na celá čísla).

KZ  (koeficient zeleně) se stanoví pro celou vymezenou funkční plochu. Jeho výška je průměrnou hodnotou ze součtu KZ pro každou jednotlivou parcelu (plochu územního rozhodnutí) a případně zbývající části území, na které se nevztahuje územní rozhodnutí, a která doplňuje funkční plochu do rozlohy vymezené UPn.

V případě, že je podlažnost větší či menší, než je uvedené rozpětí u příslušné hodnoty indexu, platí hodnota KZ uvedená u nejbližší uvedené hodnoty podlažnosti.

KZ je v ÚPn stanoven pro vybrané rozvojové plochy indexem A-K grafické části ÚPn.

Plocha zeleně je stanovena rozsahem:

– zeleně na rostlém terénu (včetně variantního zápočtu popínavé zeleně, solitérních,   skupinových a liniových stromů v rámci zpevněných ploch),
– ostatní zeleně (zeleň na umělém povrchu – stavební konstrukci včetně variantního zápočtu popínavé zeleně, solitérních skupinových a liniových stromů v rámci zpevněných ploch)

Min. podíl započitatelných ploch zeleně v území (m2) = KZ x rozloha funkční plochy (m2)

Míra využití území

1.1. Podlažnost

Stanovuje průměrný počet podlaží ve vymezené funkční ploše, je možné ji doplnit o údaje vztahující se k pozemku (plošné územní rozhodnutí)

Je v ÚPn pomocným údajem jehož prostřednictvím se stanovuje KZ. Pro potřeby stanovení KZ se podlažnost vypočte podle vzorce: Podlažnost = celková hrubá podlažní plocha / zastavěná plocha

1.2. Koeficient zastavěné plochy (KZP)

Je v ÚPn orientačním údajem, znamená maximální plochu, kterou je možno zastavět nadzemními stavbami a lze je odvodit ze vzorce: KZP = KPP / podlažnost

1.3. Minimální podíl bydlení

Vymezuje min. podíl hrubých podlažních ploch sloužících pro bydlení a to vždy vztažený na celou funkční plochu a lze jej odvodit ze vzorce:

Podíl bydlení = součet hrubých podlažních ploch sloužících pro bydlení (m2) / součet hrubých podlažních ploch (m2).

Mimo vymezené plochy ve výkresu. (Podíl bydlení v centrální části města) je minimální podíl bydlení údajem informativním, doporučeným a je na stavebním úřadu, aby posoudil každý jednotlivý záměr v kontextu celé funkční plochy i okolního území. Při územním řízení je doporučeno přihlédnout k místním podmínkám a stanovit podíl bydlení u konkrétní parcely tak, aby celkový podíl bydlení ve funkční ploše dlouhodobě dodržoval stanovený min. podíl bydlení.

Min. podíl bydlení je v ÚPn stanoven pro vybrané rozvojové plochy obytné a smíšené indexem 0-9.

Navíc zůstává u většiny staveb pevně stanovená výška hřebene stavby, konstrukční výška a výška ukončení stěn v 2. NP. V případě, že má stavební pozemek regulaci, je zde uvedena konstrukční výška podlaží a počet podlaží případně maximální výška hřebene domu.

Neexistuje jednotné pravidlo, každý kraj a obec má svá vlastní pravidla.

Konstrukční výšku půdní nadezdívky lze stavebně upravit tak, aby celková výška stavby vyhovovala stavebnímu rozměru danému místním regulativem.

Způsob stavění

U výstavby je rozdíl mezi nekrytým sestavěním (o) a uzavřeným sestavěním (g).

Otevřená výstavba znamená výstavbu solitérních domů, ale také dvojdomků nebo řady (skupiny) domů o délce maximálně 50 m. Při uzavřené výstavbě musí být obestavěný prostor ohraničen na krajích pozemku. V takovém případě můžeme stavět řadovou nebo skupinovou výstavbu.

Symbolika:

Rodinný dům

Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři  samostatné  byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Dvojdomek

Dispozice domu, který lze začlenit mezi rodinný dům a dům v řadové zástavbě. Rodinný  dům  tvoří  polovinu  dvojdomu.

Soubor staveb

Vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlejší výstavba na souvislém území (a také výstavba ke společnému cíli, i na více místech).

Konstrukce podléhající regulacím

Při výstavbě domů hrají velkou úlohu střechy. V zastavovacím plánu může být pevně stanoveno např. mimo typ střechy – sedlová střecha (SD), valbová střecha (WD), pultová střecha (PS) nebo polovalbové střechy (PVS). Naopak někde může být typ střechy předem určen.

Často bývá v regulaci uveden minimální nebo maximální stupeň sklonu střechy – tzn. předepsaný sklon střechy pro danou lokalitu. Někdy je tato informace doplněna o směru střechy – kolmo na uliční čáru nebo rovnoběžně s uliční čárou. Hřeben a směr střechy bývá zakreslen šipkami.

V Německu existují jednoduché a jasné šablony, které pevně určují pravidla pro výstavbu v zastavovacím plánu. Pro Českou republiku tuto šablonu nahrazuje již výše zmíněný regulační plán.

Nástavby, přestavby a horní stavby – opět mohou být v zastavovacím plánu regulovány regulačním plánem.

 

 


  • 0

Realitní slovník

Category : zpravodajství

Slovník základních realitních pojmů, se kterými se můžete setkat.

 

Nemovitost
pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem. (Občanský zákoník)

Nebytový prostor
místnost či soubor místností kolaudovaný jako nebytový prostor, určený k jinému využití než pro potřeby bydlení, nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu.

Byt
místnost nebo soubor místností (podle rozhodnutí stavebního úřadu – kolaudaci) určených svým stavebním, technickým a funkčním uspořádáním k trvalému bydlení.

Byt ve vlastnictví
byt vyčleněný jako jednotka podle zákona o vlastnictví bytů, která je zapsaná v katastru nemovitostí.

Družstevní byt
byt, který je ve vlastnictví družstva, ke kterému má člen družstva v rámci práv a povinností spojených s členstvím v družstvu právo nájmu.

Obytná místnost
je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2.

Rodinný dům
je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše 2NP (nadzemní podlaží), 1PP (podzemní podlaží) a podkroví.

Budova
je nadzemní trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Bytový dům
je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení.

Dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví
budova, která je na základě prohlášení vlastníka domu rozčleněna na samostatné bytové a nebytové jednotky (zákon o vlastnictví bytů), kde jsou vyčleněny společné části domu a určen spoluvlastnický podíl vlastníků jednotek na společných částech domu, pozemku, střechy popř. výtahu. Bytové a nebytové jednotky jsou samostatně vedeny na listu vlastnictví.

Zemědělská stavba
je stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby.

Rekreační chata
stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m2, může být podsklepená a může mít nejvýše 1NP a podkroví.

Zahrádkářská chata
stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 25 m2, může být podsklepená a může mít nejvýše 1NP a podkroví.

Stavba ubytovacího zařízení
je stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené; ubytovacím zařízením není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle požadavku na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami.

1. hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací); hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd,

2. motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd,

3. penzion je ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a člení se do čtyř tříd,

4. ostatní ubytovací zařízení jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovů), popřípadě kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování.

Katastr nemovitostí
úřad, který zapisuje a eviduje údaje o nemovitostech, obsahující jejich soupis a popis, geometrické a polohové určení. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Předmětem katastru nemovitostí jsou všechny pozemky, vybrané nadzemní budovy spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.

Prohlášení vlastníka
jednostranný právní úkon vlastníka domu, vložený do katastru nemovitostí, kterým se v domě vyčleňují jednotky (zákon o vlastnictví bytů), kde jsou dále vyčleněny společné části domu a určen spoluvlastnický podíl vlastníků jednotek na společných částech domu, pozemku, střechy popř. výtahu. Bytové a nebytové jednotky jsou samostatně vedeny na listu vlastnictví.

Katastrální mapa
polohopisná mapa velkého měřítka (do 1 : 5 000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Budovy se v katastrální mapě zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu, pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic a označují se parcelními čísly.

Katastrální území
místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí.

List vlastnictví (LV)
veřejná listina, vydaná katastrálním úřadem, která osvědčuje (vedle kupní smlouvy) vlastnictví k nemovitosti. Na této listině jsou zapsány údaje např. katastrální území, část obce, katastrální úřad, vlastník nemovitosti, číslo popisné popř. evidenční stavby, parcelní číslo pozemku, druh pozemku atd. Jsou zde i další údaje důležité pro vlastnictví nemovitosti, zejména o věcných břemenech a dalších omezeních vlastnických práv a o nabývacích titulech k nemovitosti.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí
žádost prodávajícího a kupujícího, převádějícího a nabyvatele, směřovaná katastrálnímu úřadu, aby na základě uzavřené smlouvy zahájil řízení o povolení zápisu vkladu práva do katastru nemovitostí.

Podílové spoluvlastnictví
více vlastníků nemovitosti, kde každý z nich má ideální podíl.

Společné jmění manželů (SJM)
majetek nabytý některým z manželů nebo obou za trvání manželství, který manželé vlastní každý jednou polovinou, s výjimkou majetku získaného dědictvím, darem, z restitucí, věci osobní povahy nebo majetek nabytý jedním z manželů v součinnosti se smluvním ujednáním sepsaným mezi manželi, který upravuje práva k majetku nabytého za trvání manželství a tento majetek je považován za majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.

Plomba
zapsané právní vztahy a další práva uvedená na listu vlastnictví jsou dotčeny změnou právních vztahů, jsou vyznačeny písmenem „P“ před označením nemovitosti v oddíle BLV.

Věcné břemeno
omezuje práva vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat.

Zástavní právo
vzniká na základě smlouvy a slouží k zajištění pohledávky (např. hypotečního úvěru). V případě nesplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy (např. splátky) je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené (např. Nemovitosti).

Vklad do KN
druh zápisu práva k nemovitosti, na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí.

Nabývací titul
listina, na základě které osoba nabyla vlastnické právo k nemovitosti (kupní smlouva, smlouva o převodu, dědická smlouva, darovací smlouva atd.)

Podlahová plocha 
bytu je plocha všech místností bytu včetně místností, které tvoří příslušenství bytu, a podlahová plocha nebytového prostoru je plocha všech místností nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru.

Součástí věci 
je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

Příslušenstvím věci
jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.

Kolaudace
rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, že objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy, a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.

Podnájem
na základě podnájemní smlouvy a se souhlasem pronajímatele nájemce přenechává za úplatu podnájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. u družstevního bytu).

Pronájem
na základě nájemní smlouvy pronajímatel přenechává za úplatu nájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. u bytu v osobním vlastnictví).

Mezanin a mezonet
mezanin je název pro podlaží mezi přízemím a 1.patrem a mezonet je název pro byt ve dvou a více úrovních.

Pozemek
se rozumí individualizovaná část zemského povrchu, bez ohledu na substrát (zemědělská půda, zastavěná plocha, vodní toky apod.) a je to část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo katastrálního území, hranicí vlastnickou, držby, druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemku.

Druhy pozemků
zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy, zahrady, orné půdy, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny), zemědělské pozemky, lesní pozemky, vodní plochy.

Parcela
je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.

Parcela pozemková
Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou.

Parcela stavební
Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří.

Parcelní číslo
je číslo, kterým je označena parcela v katastrálním území. Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla a z čísla po oddělení. Parcely se v každém katastrálním území označují čísly buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)
mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, územní celek se stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným označením, který vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. Číslice 1 = příslušnost ke klimatickému regionu; 2 a 3 = příslušnost k určité hlavní půdní jednotce; 4 = kombinace svažitosti pozemku a jeho orientace ke světovým stranám; 5 = kombinace hloubky a tvarovosti půdního profilu.

Sítě technického vybavení
jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle účelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační.

Intravilán
část území obce, v níž je soustředěna zástavba. Ohraničení intravilánu není předmětem zobrazení v katastrální mapě a spadají do něj obvykle i pozemky určené k zastavění. Jako intravilán se v praxi označuje i současně zastavěné území obce.

Extravilán
nezastavěná část území obce, nacházející se mimo intravilán.

Geometrický plán
technický podklad a neoddělitelná součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy.

Snímek katastrální mapy
obraz katastrální mapy pořízený ručně, reprograficky nebo počítačově, jež je veřejnou listinou.

Popisné číslo
číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova trvalého charakteru, která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným (červené číslo).

Orientační číslo a evidenční číslo
číslo objektu usnadňující orientaci v ulici apod. (modré číslo) a číslo objektu, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k občasnému bydlení a nejsou označeny popisným číslem (zahradní domky, rekreační objekty apod.).

Hypoteční úvěr (neboli hypotéka)
je úvěr určený fyzickým i právnickým osobám. Vždy musí být zajištěný zástavním právem k nemovitosti na území ČR. Obvykle se jako zástava využívá financovaná nemovitost, ale není to podmínkou, ručit lze i objektem jiným. Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů:

1. účelová hypotéka, která je striktně vázaná na investici do nemovitosti
2. neúčelová hypotéka, tzv. americká hypotéka – úvěr lze použít na cokoli.

Depozitum
vklad v peněžním ústavu.

Dokumentární akreditiv
standardní bankovní produkt zajišťující prodávajícím obdržení kupní ceny a kupujícím zaplacení kupní ceny tehdy, až prodávající splní povinnosti uvedené v akreditivu.

Stavební úvěr
překlenovací úvěr poskytnutý na zahájení a dokončení stavby, zajištěný zástavním právem k pozemku a pojistkou, který po dokončení a kolaudaci stavby je splácen z řádného hypotečního úvěru jištěným dokončenou stavbou a pozemkem.

Úmor 
částka, kterou se splácí celkový dluh.

Úroková míra (p.a.)
vyjadřuje podíl úroku a zapůjčené částky v procentech za jeden rok.

Jistina, úvěrová jistina
nominální částka poskytnutého úvěru.

Úvěrový příslib
písemný závazek banky, že klientovi za splnění dohodnutých podmínek poskytne v budoucnu úvěr.

Fixní úroková sazba
sazba stanovená jako neměnná během celého úvěrového vztahu nebo na předem dohodnutý časový úsek (většinou na 1, 3, 5 nebo 10 let).

Anuita
pravidelná splátka k úhradě dlouhodobého dluhu, skládající se z pevně stanovené vlastní splátky dluhu a úroků; mění se pouze její vnitřní struktura a v průběhu splácení klesá v anuitní splátce podíl úhrady úroků a roste podíl úhrady jistiny. U družstevních bytů je to částka na splácení nízkoprocentního úvěru, který družstvo splácí při výstavbě nebo odkupu domu.

Kupní smlouva
smlouva mezi prodávajícím a kupujícím za účelem koupě. Musí mít pro koupi nemovitostí písemnou formu a musí obsahovat identifikaci prodávajícího, kupujícího, předmět koupě a kupní cenu.

Smlouva o převodu
smlouva mezi převádějícím a nabyvatelem za účelem převodu, nabytí. Pro nemovitosti musí mít písemnou formu a musí obsahovat identifikaci převádějícího, nabyvatele a předmět převodu. Používá se např. ve formě dohody u převodu práv a povinností spojených se členstvím v družstvu a právu nájmu k bytu nebo i smlouvy o bezúplatném převodu (kupní smlouva musí obsahovat kupní cenu).

Nájemní smlouva
smlouva, kterou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji ve sjednané době užíval.

Zůstavitel
zemřelá osoba, jež zanechala majetek, který se v rámci dědického řízení dědí.

Vydražitel
je účastník dražby, jemuž byl udělen příklep licitátorem. Pokud splní podmínky stanovené dražební vyhláškou, může na vydražitele přejít vlastnické právo k předmětu dražby.

Dražba
veřejný prodej, při němž se nabízí věc ke koupi většímu počtu osob. Tato věc je prodána udělením příklepu tomu, kdo nabídne více, jestliže se současně zaváže, že splní podmínky pro tento prodej stanovené.

Dražba dobrovolná
je prováděna na návrh vlastníka předmětu dražby (movité, nemovité věci atd.). Vlastníkem může být o oprávněná osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit na základě zmocnění podle zvláštního právního předpisu, takže navrhovatelem dražby může být i likvidátor nebo správce konkursní podstaty.

Dražba nedobrovolná
je prováděna na návrh dražebního věřitele. Dražebními věřiteli jsou dle zákona věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, omezením převodu nemovitostí nebo právem zadržovacím. Dražba je prováděna i v případě, že pohledávka dražebního věřitele není potvrzena pravomocným soudním rozhodnutím.

Dražební jistota/jistina
podmínkou účasti dražby je složení peněžních prostředků nebo bankovní záruky, jejíž výši a termín, do kterého musí být složena dražebníkovi, stanoví dražební vyhláška. Nevydraží-li účastník dražby předmět dražby, je dražebník povinen dražební jistotu bez zbytečného odkladu vrátit účastníkovi.

Dražební vyhláška
vyhláška, na základě které dražebník vyhlásí konání dražby, v níž je uvedeno kdo je dražebníkem, datum a místo konání dražby, popis předmětu dražby, o jakou dražbu se jedná, datum a místo konání prohlídek, nejnižší podání, minimální příhoz, výši, způsob uhrazení ceny dosažené vydražením, lhůtu pro složení dražební jistoty, podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli.

Dražebník
dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v živnostenském rejstříku, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo také příslušný orgán státní správy.